Proč, jak, co.

Jako snad každého malého kluka mne zajímaly roboty. Zájem o ně mne přivedl i ke zkoumání rozdílů mezi stroji a lidmi. Což vedlo mimo jiné i k zájmu různé definice, právní úpravy a jiné normy.
O lidská práva jsem se začal zajímat ještě v devadesátých letech minulého tisíciletí (tedy v době, kdy se  obraz reality v rakouské televizi podstatně lišil od toho co jsme sledovali v té naší české).
Snad je pochopitelné, že informace lidských právech jsem čerpal spíš u těch Rakušáků.
Tenhle můj zájem samozřejmě měl nějaké projevy v roce 1989 a v nějaké podobě se to se mnou táhne doteď.
Také proto jsem studoval, pracoval a trochu i učil v oblasti která se obecně dá popsat jako řízení systémů s velkou účastí lidského prvku. Zajímá mne, jak ty systémy fungují, jak se dá optimalizovat jejich chod a jak lze pochopit (a snad se i připravit na) rizika, které takové systémy přináší.

I manaželství je systém s lidskými prvky a než jsem se oženil, něco málo jsem si o tom přečet. Trochu víc mne to celé ale začalo zajímat, když zadrhl systém, jehož úkolem je sociálně právní ochrana těch slabších prvků v systému a přihodilo se mi něco velmi podobného..

Pořád mne ale zajímají i jiné věci (mimo jiné jsem katolík, swingař a kinař). A taky se snažím být aspoň trochu báječný táta.

Takže pořád různě čtu a píšu o tom co mne zajímá.

Třeba hranice mezi svobodou náboženskou a svobodou projevu mne zajímá ještě z  doby, kdy mezi Rakouskem a  státem kde jsem žil byla hranice neprostupná fyzicky. Ale obrazem a rádiem šly různé diverze šířit celkem bez omezení.

Taky proto jsem na FB sdílel článek o představení, které před několika lety vyvolalo ve Vídni menší skandálek a nyní má dobře nakročenu k témuž v Brně.

A Zuckerberg a jeho čističi mi na 24 hodin  blokli účet kvůli téhle fotce obsažené v článku:

A to byla poslední kapka, abych obnovil svůj sto let starý blog.